Univerzita v Kopenhagen a Oxfordu zkoumala historický pramen hliněné destičky a zveřejnila následně článek ohledně prvního dokumentovaného líbání.
Letos jsme se synem probírali starověk, kdy jsem si zopakovala také fakt, že vlastně stále ještě nevíme mnoho informací o historii. Historici pracují pouze s „faktickými“ prameny. Dnes v přímém přenosu zažíváme přepisování dějin, a možná se to samé dělo i v dávné historii, případně i průběžně dle požadavků zadavatelů. Obzvlášť tedy u písemných pramenů. Obecně, co historici neobjeví a k čemu nemají přímý důkaz, to neexistuje. Což je zajímavé, protože paní v Národním muzeu synovi řekla, že je otázkou, zda Féničané vůbec někdy byli v Kartágu, protože při tamnějších vykopávkách se neobjevilo nic fénického. Že by si ti staří římští vykukové vymysleli celé punské války, včetně těch bojů přímo o Kartágo? A Hannibal šel do Itálie asi na zrmzku. Ale odkud, když ne z Kartága? HIstorie umí být opravdu tajemná… Na druhou stranu ale najdu v učebnici dějepisu mezi dějinami krále Šalamouna. Beze zmínky, že se neví, zda to byla postava reálná. Pokud vím, přímý důkaz o jeho existenci není. Nějak nemám dobrý pocit z našeho aktuálního z přístupu k dávným informacím, natož k aktuálním. Navíc, jak často pohlížíme na dávné časy dnešním pohledem, s dnešními znalostmi, nástroji, prostředím, učením a tím pádem i pouze dnešním přístupem? Upřímně, co by se stalo, kdyby děti měly možnost okomentovat a jen tak pojmenovávat, co v daných pramenech vidí? Možná by to pomohlo oběma stranám.
Netušila jsem, že by si destička s líbáním zasloužila celý vědecký článek. Ale dokážu si představit, jak může být čím dál složitější v dnešní době přicházet s podstatnými objevy. Jsem trochu zvědavá, zda lidé nebo AI bude v budoucnu dostávat doktoráty… Jak často říkám, v AI vidím zrcadlo pro lidstvo. AI pracuje s množstvím informací, které analyzuje. Ovšem s našimi informacemi. Takže je naší chybou a limitací v poznání, že informace nesdílíme. Kdybychom propojovali vědní obory, nebo je propojovali více, možná bychom pak měli více tipů na pořádné články a vědecké práce. Stejně tak mi chybí ve školách propojený pohled a výklad učitelů od druhého ročníku ZŠ výš. S dělením máme nedobré zkušenosti i z pohledu domácího vzdělávání. Přitom je vše propojené přímo nebo ovlivňované. Chápu úmysl rozděleného vzdělání, ale děti si samy nepropojí souvislosti, zvlášť když učitelé neukazují souvislosti, ale pak je vyžadují. A pokud to neučíme děti, jaký přístup můžou mít dospělí, že?
Článek je o „prvním“ líbání, ale kolik toho můžeme říct o svém prvním líbání? Tak mě spíš napadá, kolik neprobádaných historických pramenů ještě stále leží v oblastech, mluvíme-li o Mezopotámii a okolí. Až nehezky často jsou to oblasti, kde probíhá ozbrojený konflikt. I když občas nedokáži definovat, kdo kde a proč skutečně bojuje nebo zda vůbec tamní lidé bojovat chtějí. Už jsem měla i nápad, že například nekonečný konflikt Izraele a Palestiny by se dal vyřešit celosvětovým zájmem, místo nezájmu a přehlížení této konkrétní situace. A to právě přes historii a archeologii. Celé toto území musí být pokryto historickými prameny, tak proč by svět nemohl přijít pomoci do těchto oblastí s odkrýváním naší historie? Svět by tam přinesl klid zbraní, peníze, rozvoj a třeba i dostatečný zájem o konflikt, kdy po dobu klidu by obě strany (znovu) poznaly, co znamená žít beze strachu a boje o život. Možná by si nakonec tamní sami vybrali mír, a svět by tento mír mohl podpořit. Pokud se ovšem nebude chtít západ cpát do první linie řešitelů, což jsme si mnohokrát ověřili, jak takové vměšování dopadá. Přímo z této oblasti už dokonce máme zkušenost s Velkou Británií. No, myslím, že jsem měla pěkný humánní nápad.
Tak k tomu líbání. No, z historického pohledu k tomu opravdu nemám, co bych řekla. Jedině, že asi budeme muset počkat, než nám historici odhalí další milník v hlubší minulosti. Možná přidám jeden podnět k zamyšlení – lidé jsou vynalézaví a především v oblastech, které jsou naplňující, protože pak je to vymýšlení i hravé. Takže pochybuji, že bychom sex praktikovali pouze podle zvířátek. Navíc, pokud bychom napodobovali i zvěř, tak co dělá? Očuchává se, oblizuje, a dokonce i „pusinkuje“. Takže se obávám, že i obyčejné lidské pudy a imitování zvířat předčí historiky v jejich přístupu „co nenajdeme, to neexistuje“. Navíc by mě trochu děsilo, že jsme znali dřív zemědělství (alias nadbytek, který může za vše) než líbání.
Tak přeci jen se dá dost napsat k prvnímu lidskému líbání… Vše je o úhlu pohledu.
zdroj: https://news.ku.dk/all_news/2023/05/the-earliest-recorded-kiss-occurred-in-mesopotamia-4500-years-ago/
zdroj foto: https://pixabay.com/photos/north-american-river-otters-animals-7101722/
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.