„Dlouho se předpokládalo, že kouření vede ke vzniku rakoviny plic tím, že vyvolává mutace DNA v normálních plicních buňkách. „To se však až do naší studie nikdy nepodařilo prokázat, protože neexistoval způsob, jak přesně kvantifikovat mutace v normálních buňkách,“ řekl doktor Jan Vijg.

Buňky byly odebrány pacientům, kteří podstoupili bronchoskopii za účelem diagnostických testů nesouvisejících s rakovinou. „Tyto plicní buňky přežívají léta, dokonce desetiletí, a mohou tak s věkem i kouřením hromadit mutace,“ řekl Dr. Spivack. „Ze všech typů plicních buněk patří k těm, u nichž je největší pravděpodobnost, že se stanou rakovinnými.“

„Experimentálně se tak potvrdilo, že kouření zvyšuje riziko rakoviny plic tím, že zvyšuje četnost mutací, jak se dříve předpokládalo,“ řekl Dr. Spivack. „To je pravděpodobně jeden z důvodů, proč tak málo nekuřáků onemocní rakovinou plic, zatímco 10 až 20 % celoživotních kuřáků ano.“

„Nejtěžší kuřáci neměli nejvyšší mutační zátěž,“ řekl Dr. Spivack. „Naše údaje naznačují, že tito jedinci mohli navzdory silnému kouření přežívat tak dlouho, protože se jim podařilo potlačit další hromadění mutací. Toto vyrovnání mutací mohlo být způsobeno tím, že tito lidé měli velmi zdatné systémy pro opravu poškození DNA nebo detoxikaci cigaretového kouře.“

„Nyní bychom chtěli vyvinout nové testy, které by dokázaly měřit schopnost opravovat DNA nebo detoxikovat, což by mohlo nabídnout nový způsob hodnocení rizika rakoviny plic,“ řekl Dr. Vijg.“

Zdroj: Albert Einstein College of Medicine

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

Komentář:

Ze zkušeností ve svém okolí můžeme vidět, že i dlouholetí kuřáci mají plíce v pořádku. Někteří z nás také žijí přes 90 let s extrémním solením, s výhradně živočišnou stravou, bez ovoce nebo s trochou vařené zeleniny k masu, a navíc s minimálními zásahy doktorů. Každý z nás si průběžně přicházíme na to, co je pro koho vhodné a potřebné, nebo naopak nebezpečné.

Oprava DNA nebo potřebná detoxikace se odvíjí od naší kompletní stability těla i psychického a mentálního stavu, včetně našeho továrního nastavení DNA. Proto také může být naše „neřest“ je pro tělo zvládnutelná, pokud tělu dodáme, co potřebuje k překonání této neřesti. Takovou neřestí ovšem pro některé jedince může být třeba i veganství.

Nicméně, tipem pro detoxikaci může být melatonin, jehož mnohé účinky jsou dlouhodobě popisovány. Například dle Dr. Russella J. Reitera melatonin detoxikuje reaktivní formy kyslíku (Reactive Oxygen Species). Melatonin dle Dr. Reitera dokáže také potlačit rakovinu a mění rakovinu odolnou vůči chemoterapii na rakovinu citlivou na chemoterapii. Melatonin může také chránit před infarktem a mrtvicí. Existuje mnoho nepřímých důkazů, které ukazují, že melatonin pomáhá regulovat krevní tlak. Melatonin má více dopadů na naše tělo a jeho fungování. S věkem naše tělo vyrábí méně melatoninu. Možná i proto výzkumy dlouhodobých kuřáků ukazují, že s jejich věkem přibývá zdravotních problémů, i když mají schopnost opravovat DNA nebo se detoxikovat.

Ovšem řešení může být poměrně prosté. Pokud máme DNA, které není schopno ve svém nastavení eliminovat vdechnuté látky, pak se potřebujeme vyhýbat těmto látkám, a vdechovat je. Co moje DNA – má vlastní architektura i firewall – není schopna přijmout či eliminovat bez stresů, tak se pro nás stává toxinem. Pokud ovšem moje DNA je schopna látku přijmout nebo bez většího stresu eliminovat, pak se ani já nemusím stresovat a pokud svůj firewall nesmyslně nepřetížím, mohu takové látky užívat. Každému přeci jen pomáhá i škodí něco jiného. DNA může být klíčem, ale pořád si myslím, že rozum je ten prvotní bod, se kterým bychom měli pracovat, nebo objevovat. S rozumem pak v klidu mohu přistoupit i k poznatkům našeho DNA.

Dalším prostým řešením můžou být biogenní prvky, které naše tělo a všechny buňky potřebují. Pokud máme velkou a hlavně dlouhodobou nerovnováhu základních stavebních prvků, pak tělo půjde do stresového stavu a bude se snažit hromadit, co má v sobě a postupně bude ubírat na méně prioritních funkcí, aby stres překonalo a stále mohlo přežít. Velmi často nám chybí dostatek jednoho či více prvků. Nedostatek, případně velký nadbytek, biogenních prvků jsou také příčinou a tím i řešením pro deprese a neurologické problémy obecně. Člověk ani netuší, jak mu dokáže pomoct „obyčejný“ kyslík, ať už z lesa, z kyslíkové terapie nebo jednoduchým hlubokým dýcháním během dne.

Tělo ví, co potřebuje a co mu škodí. Tělo má potřebné informace. Stačí, abychom se poslouchali a pozorovali, a ty informace zjistíme. Dost nám pomůže, když se nenecháme přesvědčovat druhými, že ví, co je pro nás správné nebo špatné. Zvlášť bez vlastního poznání. Nakonec i druhým pomůže, když se je my nebudeme snažit přesvědčovat, že určitě víme, co potřebují nebo ne.

Poslouchat se není tak těžké…