Běžně člověk hledá lék a přirozenou prevenci k onemocnění, které známe. Pokud onemocnění neznáme, tak alespoň známe svůj chorobopis. A pak stačí nám částečné poznatky onemocnění. Například, pokud známe rizikové skupiny, co když se budeme vyhýbat těmto rizikům, v relevantní a reálné míře? Obecně COVID napadá naše zdravotní dysfunkce, vyhledává naše slabiny, které pak zesiluje a tělo v rychlém nárůstu nemusí být dostatečně odolné. K tomu působí svými vlastními zbraněmi. Osobně je pro mne COVID jako Trojský kůň. Nemáme-li dost silný firewall, využije slabin, pronikne do nás a zevnitř na nás zaútočí.
Bohužel náš firewall dost často sami oslabujeme a tím se vlastně sabotujeme. Dlouhodobým stresem fyzickým (strava, pohyb, toxiny) a/nebo mentálním či psychickým (přepracovanost a stres, málo odpočinku, nátlak). Takže prevence je skutečně individuální. Nicméně, jsou již k dispozici studie i výsledky léčby, které se nedají popřít už díky množství uzdravených pacientů. Jak ale můžeme sami za sebe podpořit a posilnit své tělo, ve kterém se za nás přirozeně bijou všechny buňky do posledního dechu? Následně zmíním některé poznatky, které mohou napovědět, z čeho můžeme vycházet.
Monosacharidy
Dle své zkušenosti cukr COVID-19 onemocnění zhoršuje a vir posiluje. Víme, že rizikovou skupinou jsou diabetici a lidé s obezitou. Máme tedy nápovědu v monosacharidu? Možná, já se radši budu vyhýbat nadměrnému příjmu cukru při zdravém stavu, snížím cukr při možném styku s nemocí na minimum a vynechám cukr v průběhu onemocnění. Navíc lidé s obezitou denně mnohem více zatěžují své tělo, které pak nemá dostatek energie při napadení cizími látkami.
Lepek
Průběh onemocnění mi zhoršoval lepek, na který mám intoleranci. Možná je to platné pro více osob, v opačném případě je to možná jen potvrzení, že COVID-19 zhoršuje naše dysfunkce, využívá našich slabin, protože nevím, jakou by měl vir souvislost s lepkem. Osobně ovšem Celiakii ani intoleranci na lepek nepovažuji za dysfunkci, pro mě je to funkce těla.
Sraženiny krve, zúžené cévy
Vzhledem k informacím od zdravotníků už z roku 2020 vím, že v nejhorších případech s úmrtím pronikly sraženiny krve až do plicních sklípků, tudíž docházelo k dušnosti až k udušení. Vycházela jsem z těchto poznatků a užívala Acylpyrin, o kterém je prokázáno, že ředí krev. Acylpyrin pomáhá na bolest hlavy a migrénu, která je dalším častým příznakem COVID-19. Spouštěčem bolesti hlavy a migrény může být stres a únava, ale i vysoký tlak apod. Nedostatek vitamínu K může také vést ke sraženinám v krvi, takže doplnění vitamínu může pomoct.
Nespavost a deprese
Nespavost a deprese jsou dalším projevem onemocnění. Nespavost může být způsobena vysokým tlakem, který je dalším příznakem COVID. Několikrát byl doktory a studiemi také zmíněn hormon melatonin pro prevenci proti COVID-19. Význam melatoninu pro organizmus je mi znám, společně se seratoninem, který nám chybí při depresích a nespavosti. Pokud nemáme ve stravě dostatek Niacinu, budeme mít nedostatek serotoninu, ze kterého se stává melatonin. Takže i pro „postkovidové“ deprese by tyto hormony (Niacin) mohly být velkým pomocníkem. Samozřejmě i snížení tlaku obecně může být potřeba. Vysoký tlak pak může zhoršit zrak.
Biogenní prvky, vitamíny a minerály
Dalším z pomocníků je zinek, který se běžně doplňuje při nachlazení. Samozřejmě při onemocnění je možné, že tělo potřebuje doplnit vitamíny a minerály. Nicméně i viry a onemocnění využívají naší energie, tudíž cukry, vitamíny a biogenní neboli životatvorné prvky, do kterých spadají i minerální prvky (např. zinek, jód, železo). Proto tělo potřebuje mít dostatek živin a energie pro svou vlastní funkčnost a odolnost svých buněk, ale i pro překonání a zničení cizích buněk, které z našeho těla také energii dostávají. Proto se například užívá vysokých dávek vitamín C při těžkých onemocnění. Otázkou je, zda by byly efektivní vyšší dávky životatvorné stravy buněk při onemocnění, jakým je COVID-19, a které prvky takové buněčné stravy užívat. Na druhou stranu by se vir mohl nechat vyhladovět. Běžně při onemocnění nemáme hlad a nejíme, což může být právě přirozená obrana těla. Každopádně, při každém zásahu do těla je třeba dbát na osobní anamnézu.
Kuřáci a alergici
Je známo, že kuřáci a alergici jsou méně náchylní k onemocnění COVID-19. Proč? Nevím, zda je to tabákem, i když z praxe je evidentní, že nezabíjí všechny lidi, ale vím, že ironicky kuřáci lépe dýchají než nekuřáci. Všimněte si, že při každém nádechu dělají hluboký nádech a výdech. Kolikrát si takto během dne zadýchá nekuřák…? Nevím, jestli je to odpověď, ale je to určitě je to pro nás další nápověda. Protože i sportovci mívají lehčí průběh onemocnění. Plíce i cévy mají vytrénovanější a širší. Alergici a astmatici také potřebují hlubší dýchání a mnozí užívají léky na rozšíření průdušek. Proto hluboké prodýchávání a dechová cvičení mohou napomoct k prevenci.
Genové a další rozdílnosti
Nová studie z Velké Británie ukazuje, že lidé s genem, který se vyskytuje u 60 % osob jihoasijského původu, jsou náchylnější k onemocnění COVID-19. (https://www.nature.com/articles/s41588-021-00955-3). Myslím, že nelze popřít genovou rozdílnost v odolnosti vůči onemocněním obecně, je to přirozené. Stejně tak můžou mít i léky jinou účinnost na osoby s geny různých původů.
Další studie z Indie tvrdí: „… používání soukromé dopravy, povolání s nižší expozicí, kouření, vegetariánství a krevní skupiny A nebo O jsou ochrannými faktory, přičemž séropozitivita byla použita jako náhražka infekce.“. (https://www.voiceofhealthcare.org/news.php?id=1723). Zajímavý poznatek je u vegetariánství versus krevní skupina O, dokonce i u skupiny 0 versus skupina A. Krevní skupina O je nejstarší, byl lovec a tedy konzument živočišné stravy (opak vegetariánství), která urychluje jeho metabolický obrat a zvyšuje jeho účinnost. Naopak zcela nevhodné pro něho jsou potraviny s pšeničným lepkem, dále může být náchylnější ke srážlivosti krve. Nicméně, krevní skupina A má predispozice k srdečním chorobám, rakovině, diabetu a infekčním chorobám. Masu by se měla spíše vyhýbat. Je v podstatě opakem skupiny O. Vůči COVID-19 jsou tedy tyto poznatky hůře uchopitelné pro praxi.
Prevence i léčba, nehledě na očkování
Každý jedinec si potřebuje posoudit zmíněné i další poznatky ke své anamnéze a relevantně posilovat svou odolnost, pokud ovšem chce.
Prevence je základem pro případnou léčbu. Snad už dnes obecně rozumíme, že očkování není léčba, a že vakcínami proti COVID-19 se člověk nestává bezinfekčním a není chráněn proti onemocnění. Tyto vakcíny pouze stimulují imunitní reakci organismu proti nemocem, tedy nestimulují imunitní systém člověka k tvorbě imunity, dle nové terminologie CDC. Stimulovat imunitní reakci proti onemocnění můžeme i prevencí skrz vhodnou stravu, psychickou vyrovnanost a doplnění potřebných prvků a vitamínů. Z tvrzení CDC mi pak dále vyplývá, že tvorbu imunity člověk může mít pouze z onemocnění samotného. Možná popis CDC jen špatně chápu…
Známe léčiva, které byly nejednou ověřené při léčbě COVID-19 praktiky i v nemocnicích. Zaznamenala jsem od lidí ze světa, že některé tyto léky si sami shání pro případ onemocnění.
Obecně je vhodné, aby každý věděl, v čem jsou jeho zdravotní nedostatky, dodržoval relevantní diety, měl dostatek přiměřeného pohybu či odpočinku a snižoval stres, nebo si často od těchto stresů ulevoval. Možná kompletní krevní obraz by napověděl, co nám chybí nebo i přebývá. K tomu můžeme přidat znalosti svého těla, čemu hůře tělo odolává, ale také jak reaguje na typy onemocnění či změny teplot, ročních období nebo co tělo více vyžaduje při hormonálních změnách. COVID-19 zjevně může napadnout soustavu žláz a jejich hormony. Což ale platí i pro osoby naočkované. Naběhlé uzliny v podpaží po očkování jsou na žlázách. Problémy s menstruací, erekcí či plodností by v případě napadnutí žláz nebyly nereálné. Těchto nežádoucích účinků je nahlášeno mnoho na to, aby se přehlížely. Nicméně i po prodělané nemoci COVID-19 jsou hlášeny tyto hormonální nerovnováhy, které se opět můžou projevovat depresí nebo úzkostí, viz. serotonin a melatonin. Ohledně žláz vyvstává otázka štítné žlázy a hladiny jódu. Nevím, zda v tomto směru jsou nějaké poznatky vůči COVID-19 onemocnění.
Není radno přehlížet, že spike protein z vakcín několikanásobně vybuzuje imunitní systém. Znamená to, že tělo je po dobu účinnosti vakcíny zatěžováno, tudíž tělu ubíráme látky a energii pro naše zdravotní dysfunkce, k napravování naší laxní péče a ke každodennímu fungování. Řekla bych, že u očkovaných je mnohem důležitější dbát na své zdraví, minimálně po dobu účinnosti vakcíny, protože tělo očkovaných je vystaveno reakci imunitního systému, oproti neočkovaným.
Pokud by existovalo jedno řešení pro všechny, pak bychom byly klony. Což nejsme, je to tak?
Ještě pro zajímavost stránka s analýzou 30 (v)časných léčebných postupů COVID-19 a databáze 225 dalších potenciálních léčebných postupů. 66 zemí má schválenou (v)časnou léčbu: https://c19early.com/.
Zdroj fotografie: https://pixabay.com/photos/young-woman-girl-athletic-nature-2699780/
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.